Pomiluji svoji ženu


Nedávno jsem byl v těch Slatiňanech. Číst svoje básně nebo co. Zdeněk Jirásek je chlapík, kterej tam pořádá jednou za měsíc tzv. Laskavé večery. Tohle byl 138 díl. Taky je to básník. Jako poděkování jsem dostal jeho dvě básnický sbírky. Na první stránce jedné z nich je nakreslena nahá žena v podvazcích. Pro takovýhle věci mám silnou slabost.
Zdeněk začal vyprávět o tom, že je to kresba od chlapíka, jehož práce prvně viděl v časopise Literární Čtvrtletník Partonyma. Nějak se propojili. Chlapík začal kreslit pro jeho první knihu věci. Než však dokreslil, dostal mrtvici. A jeho pravá strana těla přestala fungovat nebo nefungovala sto pro. Zbytek obrázků je tedy v první sbírce doplněno staršími kresbami.

Zdeněk pána navštívil v nemocnici a ten mu tam řekl, aby Zdeněk připravil ještě jednu knihu, protože to bude motivace proto kreslit a rozhýbat ruku. Dostat do ní zase cit. A tak Zdeněk vydal druhou sbírku, kde jsou asi dvě kresby takový trochu neumělý. 

Toužím po velkém činu
Pln odhodlání kasám rukávy
Teď si jen vybrat
Na báseň mi chybí talent
Na román píle
Na zdolání hory nemám sílu
Na politiku jsem příliš slušný
...ale rukávy mám už vykasané
Pomiluji svou ženu
 
Zdeněk Jirásek - Šum tvých vlasů

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Názor není fakt, ale má svou sílu

Obrázek
Mám tři velké názory.  Je to něco, o čem jsem velmi přesvědčen. Uvědomuji si, že přesvědčení je něco jako víra, maják. Možná to nemá tak pevné vědecké základy, ale člověka to stejně dost ovlivňuje. Dokonce na základě přesvědčeních dělá rozhodnutí. Nebo se skrze svá přesvědčení kouká na skvět jakoby skrz brýle. Já věřím v tohle: Osobnost je nejdůležitější nástroj člověka.  Vztahy jsou základem dobré práce.  K  učení a rozvoji využíváme jen omezené možnosti.   OSOBONOST JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ. Respektive osobnost je nejdůležitější nástroj člověka. Základ. Bazal. Bez toho se můžeme učit dovedností, kolik chceme, ale nebudeme je buď moct využívat vůbec anebo s nimi budeme zacházet chybně. Vezměte si takovou zpětnou vazbu. Je to komunikační metoda, která má svá pravidla a když se dobře používá, začnou se dít malé zázraky. Nemůžu dát ale správnou zpětnou vazbu, pokud neumím rozpoznat a pojmenovat svoje pocity, protože je to součást té metody. Tím pádem ...
Další informace

PSTRUZI

Obrázek
Otevřeným oknem proudil vzduch jednoho z těch pěkných teplých jarních dní do lokálu. A přesně pod tímhle oknem už seděla většina štamgastů u svého stolu v hospodě U Slunce. Opozdilci se šourali a usedali na svá místa. Lojzík - místní vrchní, čepoval pivo jak PámBů a už jen podle toho, jak kdo přicházel, věděl, co má donést. Jestli jen pivo, nebo rovnou i rum, případně utopence. V týhle hospodě se i vařilo. A báječně. Ale k tomuhle stolu šli nanejvejš ty utopenci. Lojzík měl ty dědky rád. Hudrovali, ale byla s nima sranda. “Kde je Jarouš?” ptal se Lojzík osazenstva, když nesl druhý tác piv a Jaroušova židle byla pořád prázdná. Dědci krčili rameny. Za chvíli se rozrazily dveře a v nich stál Jarouš. V jedný ruce prut, v druhý plátěnou tašku, na hlavě kloubouček s rybářskýma háčkama. „Lojzíku, mám žízeň, takže mi sem přihraj rovnou dvě piva a jednoho ruma,“ halekal bodrý šedesátník přes celej lokál. „Tady se to nese. Copak dneska slavíme?“ usmíval se o pár okamžiků později Lojzík, když pok...
Další informace

Možná příjde i Babiš

Obrázek
Vlaky  Už je to konečně zase tady! Sedím často ve vlaku a jezdím z workshopu na dramaterapii a z té na představení a z toho na natáčení. Spousta lidí, spousta inspirace, krásy, setkání, hloubek. Mám z toho obří radost. Druhá stránka mince je, že jsem někdy vyždímanej jak houba na tabuli v páté třídě ve škole v Osíku. Ale to se dospí.  Cestování vlakem s sebou nese tak krásný rozpory, který se snoubí jak symbol jin-jangu. Jak lidské nitro. Jedna strana vlakové dopravy nabízí zpoždění způsobená výlukami na trati, kterých je teď jak hub po dešti. Tenhle způsob dobrodružství mě ani zdaleka nenaplňuje radostí, za to frustrací a stresem. Na druhé straně kupé nabízí takový speciální čas. Čas na čumění z okýnka, přemítání, čtení, reflektování, přípravy. A tenhle čas mám moc rád .  Čas ve vlaku, četba knihy Tomáše Hajzlera: Dobrý život v konzumní společnosti, několik odvedených kurzů a mnoho rozhovorů s moudrými lidmi s sebou přináší tuhle skromnou úvahu, která nemá být řečením to...
Další informace