Pomiluji svoji ženu


Nedávno jsem byl v těch Slatiňanech. Číst svoje básně nebo co. Zdeněk Jirásek je chlapík, kterej tam pořádá jednou za měsíc tzv. Laskavé večery. Tohle byl 138 díl. Taky je to básník. Jako poděkování jsem dostal jeho dvě básnický sbírky. Na první stránce jedné z nich je nakreslena nahá žena v podvazcích. Pro takovýhle věci mám silnou slabost.
Zdeněk začal vyprávět o tom, že je to kresba od chlapíka, jehož práce prvně viděl v časopise Literární Čtvrtletník Partonyma. Nějak se propojili. Chlapík začal kreslit pro jeho první knihu věci. Než však dokreslil, dostal mrtvici. A jeho pravá strana těla přestala fungovat nebo nefungovala sto pro. Zbytek obrázků je tedy v první sbírce doplněno staršími kresbami.

Zdeněk pána navštívil v nemocnici a ten mu tam řekl, aby Zdeněk připravil ještě jednu knihu, protože to bude motivace proto kreslit a rozhýbat ruku. Dostat do ní zase cit. A tak Zdeněk vydal druhou sbírku, kde jsou asi dvě kresby takový trochu neumělý. 

Toužím po velkém činu
Pln odhodlání kasám rukávy
Teď si jen vybrat
Na báseň mi chybí talent
Na román píle
Na zdolání hory nemám sílu
Na politiku jsem příliš slušný
...ale rukávy mám už vykasané
Pomiluji svou ženu
 
Zdeněk Jirásek - Šum tvých vlasů

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zavěšený kafe

Na smrtelný posteli

Být šťastný je bullshit